|
|
Vyšší územní samosprávné celky v České republice a na Slovensku
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Outlý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vznikem a fungováním vyšších územních samosprávných celků v České republice a na Slovensku. Obsahuje informace o vývoji územního členění v bývalém Československu v letech 1918 - 1993, s důrazem na zavedení krajského zřízení v období komunistického režimu. Práce detailně popisuje proces vytváření krajské úrovně samosprávy v 90. letech 20. století v České republice a na Slovensku. Po roce 1993 probíhaly v parlamentech obou zemí debaty ohledně nejvhodnějšího modelu územně správního uspořádání. V České republice byly zvažovány varianty zemského zřízení a krajského zřízení, na Slovensku naopak varianty župního zřízení či krajského zřízení. Území České republiky bylo nakonec rozděleno do 14 vyšších územních samosprávných celků (13 krajů a Hlavní město Praha), území Slovenska do 8 krajů. Při zpracovávání tématu autor vychází především z detailní analýzy příslušných návrhů zákonů a ze stenografických protokolů z debat ohledně vyšších územních samosprávných celků v zákonodárných sborech obou států. Právě parlamenty jsou pro proces vytváření územního členění zcela zásadními aktéry. Vyšší územní samosprávné celky v podmínkách unitárních států totiž představují spíše uměle vytvářené jednotky vzniklé ze správních důvodů, než přirozené či historické regiony. Jejich vznik proto souvisí...
|
|
|
Uplatňování strategie "Efektivní veřejná správa a přátelské služby (Strategie Smart Administration v období 2007-2015)
Hubáčková, Alena ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Lukavec, Tomáš (oponent)
Diplomová práce s názvem Uplatňování strategie "Efektivní veřejná správa a přátelské služby (Strategie Smart Administration v období 2007-2015)" se zabývá modernizací veřejné správy, konkrétně realizací strategie Smart Administration. Součástí práce je analýza dokumentů spojených s touto strategií, která je doplněna názory expertů na veřejnou správu. Mezi hlavní cíle práce se řadí zmapování předpokladů pro vznik a implementaci strategie Smart Administration. Mezi dílčí cíle práce patří prozkoumání hlavních teoretických zdrojů Smart Administration. V neposlední řadě byl stanoven cíl zjistit, zdali byla strategie Smart Administration úspěšně implementována a ze zjištění vyvodit závěry a doporučení. Součástí diplomové práce je popis procesu implementace jak v teoretické rovině, tak i na příkladu realizace strategie Smart Administration. V rámci identifikace přínosů a nedostatků byly provedeny kvalitativní expertní rozhovory mezi zástupci veřejné správy a dalšími odborníky. V závěrečné části diplomové práce autorka vyvozuje na základě získaných dat doporučení a diskutuje možnosti pro zlepšení implementačního procesu v rámci české veřejné správy.
|
|
|
Vyšší územní samosprávné celky v České republice a na Slovensku
Caletka, Stanislav ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent) ; Outlý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vznikem a fungováním vyšších územních samosprávných celků v České republice a na Slovensku. Obsahuje informace o vývoji územního členění v bývalém Československu v letech 1918 - 1993, s důrazem na zavedení krajského zřízení v období komunistického režimu. Práce detailně popisuje proces vytváření krajské úrovně samosprávy v 90. letech 20. století v České republice a na Slovensku. Po roce 1993 probíhaly v parlamentech obou zemí debaty ohledně nejvhodnějšího modelu územně správního uspořádání. V České republice byly zvažovány varianty zemského zřízení a krajského zřízení, na Slovensku naopak varianty župního zřízení či krajského zřízení. Území České republiky bylo nakonec rozděleno do 14 vyšších územních samosprávných celků (13 krajů a Hlavní město Praha), území Slovenska do 8 krajů. Při zpracovávání tématu autor vychází především z detailní analýzy příslušných návrhů zákonů a ze stenografických protokolů z debat ohledně vyšších územních samosprávných celků v zákonodárných sborech obou států. Právě parlamenty jsou pro proces vytváření územního členění zcela zásadními aktéry. Vyšší územní samosprávné celky v podmínkách unitárních států totiž představují spíše uměle vytvářené jednotky vzniklé ze správních důvodů, než přirozené či historické regiony. Jejich vznik proto souvisí...
|
|
|
Reforma veřejné správy: analýza Strategie realizace Smart Administration
Hurychová, Tereza ; Ochrana, František (vedoucí práce) ; Štěpánková Štýbrová, Martina (oponent)
Diplomová práce má za cíl vysvětlit význam dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské služby: Strategie realizace Smart Administration 2007 - 2015 v kontextu reformního procesu veřejné správy. Autorka nahlíží na problematiku prostřednictvím teorie změny, strategického řízení a moderních manažerských metod ve veřejné správě, pomocí nichž se snaží o pochopení role a kontextu realizace dokumentu ve veřejné správě. Cíl práce je deskripce a explanace změn a jejich komparaci s původně vytyčenými cíli Strategie realizace Smart Administration. Dalším cílem je porozumění kontextu realizace Strategie realizace Smart Administration s přihlédnutím k významným aktérům a událostem, které mohli ovlivnit její realizaci. Cíle práce se autorka snaží naplnit pomocí analýzy událostí, aktérů a analýzy dokumentů, přičemž tyto metody jsou doplněny o poznatky odborníků na veřejnou správu, které byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Ze zjištění vyplývá, že cíle Strategie realizace Smart Administration se nepodařilo naplnit a dokument nesl spíše význam zastřešujícího subjektu SMART metod ve veřejné správě. Cíle Strategie realizace Smart Administration se nepodařilo naplnit v důsledku absence strategického řízení a absence politické kontinuity, která byla způsobena politickou nestabilitou v letech...
|
|
|
Role zřizovatele v rozvoji českého školství
Špringlová, Martina ; Lisnerová, Romana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Primárním cílem závěrečné diplomové práce s názvem Role zřizovatele v rozvoji českého školství, je vyvození přínosu reformy veřejné správy na rozvoj českého školství. První teoretická část diplomové práce se snaží přiblížit vývoj českého školství a zároveň, zejména v druhé teoretické části, přibližuje problematiku rolí zřizovatelů a ředitelů škol v procesu proměny českého školství. Druhá teoretická část se specializuje na vymezení kompetencí ředitelů škol a zřizovatelů v souvislosti s reformou veřejné správy. Empirická část diplomové práce se zabývá otázkou, zda je možnou příčinou klesajících výsledků vzdělávání českých žáků v mezinárodním šetření PISA novela zákona o státní správě a samosprávě ve školství. První výzkumný předpoklad vychází ze skutečnosti, že právě od účinnosti novely tohoto zákona jsou zřizovatelé povinni zřizovat školy a školská zařízení pouze jako příspěvkové organizace. Tím mají školy kromě autonomie pedagogické rovněž autonomii ekonomickou, se kterou se pojí i nárůst kompetencí a odpovědnosti ředitelů škol jako statutárních orgánů příspěvkových organizací v neprospěch času potřebného k řízení pedagogického procesu. První výzkumný předpoklad zjišťuje, zda většina ředitelů základních škol vnímá rozsah kompetencí a odpovědnosti, které získali po reformě veřejné správy za faktor,...
|
|
|
VÝVOJ ÚZEMNÍ STRUKTURY VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR PO ROCE 1989
Vitnovský, Jan ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Rys, Rudolf (oponent)
Obsahem diplomové práce je analýza vývoje územní struktury veřejné správy ČR. Přínosem práce je zhodnocení současného stavu české veřejné správy po provedených správních reformách, které však nebyly z hlediska svých záměrů dodnes završeny. Aktuálnost práce spočívá v návrzích řešení současných nejzávažnějších problémů výkonu veřejné správy v území, které nebyly dosavadními reformními kroky napraveny. Při zpracování jednotlivých návrhů bral autor v úvahu historický vývoj dané problematiky od roku 1848, názory odborníků zabývajících veřejnou správou v ČR a aktuální návrhy vypracované Ministerstvem vnitra. Mezi hlavní kroky, které by zlepšily současný stav veřejné správy v ČR, autor řadí zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, zrušení obcí s pověřeným obecním úřadem (obce 2. stupně) a redukci kompetencí malých obcí v přenesené působnosti.
|
|
|
Vztah rozpočtového hospodaření a rozvoje města
DUBOVÁ, Michaela
Cílem této bakalářské práce bylo popsat vývoj hospodaření a rozvoj města Vlašim od roku 1990 do současnosti. Hospodaření jsem zjišťovala na základě rozpočtových výhledů, rozpočtů a skutečně dosažených výsledků města Vlašim. V naváznosti na hospodaření byl analyzován rozvoj města na základě vybraných ukazatelů (vývoj demografie, investiční činnost ve městě, počet dokončených bytů, vývoj nezaměstnanosti aj.)
|
|
|
Problematika malých obcí v České republice s ohledem na chod a efektivitu správy
Klusáček, Petr
Příspěvek se zabývá několika vybranými otázkami souvisejícími s třetí fází současné reformy veřejné správy v České republice. Pozornost je věnována zejména funkčním aspektům zmíněné reformy. Z hierarchického hlediska je příspěvek zaměřen na municipální úroveň, na níž existují nejvýznamnější disparity, které jsou způsobené velkým zastoupením malých obcí (definovaných jako obce do 1 000 obyvatel). Hlavním cílem je nalézt vhodné nástroje a opatření, jejichž implementace by mohla napomoci ke zlepšení funkčnosti a efektivnosti systému veřejné správy v rámci České republiky.
|
|
|
Problematika malých obcí z pohledu geografa
Klusáček, Petr
Příspěvek zaměřuje svoji pozornost na analýzu vybraných problematik, které úzce souvisí s fungováním veřejné správy na úrovni malých municipalit na území České republiky. Studovaná skupina byla definována jako obce do 1 000 obyvatel – jedná se tedy o municipality, které by již v současnosti - dle aktuálního zákona o obcích č. 128/2000 Sb. - nemohly být vytvořeny. Největší pozornost je přitom věnována obzvláště otázkám souvisejícím s rozdělením kompetencí a s některými vybranými aspekty problematiky fungování malých tuzemských municipalit. V rámci příspěvku jsou rovněž představeny i některé nejdůležitější poznatky a závěry vyplývající z již realizovaného výzkumu.
|
|
| |
host ::
RSS.